Název

ZIMNÍ RAKOUSKÝ SEMMERING (20.-21.1.2018)

Popis

Neoficiální akce OVýTu, spíš výlet vlakem RAILJETEM na rakouský Semmering.
Informace o Semmeringu:
Semmering je obec v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Neunkirchen. Má 607 obyvatel (31. 3. 2009).
Obec je vyhledávána především pro možnost zimních sportů a vícekrát hostila světový pohár v lyžování. Když byla v roce 1854 dokončena slavná Semmerinská železnice, znamenalo to pro obec velký příliv turistů z Vídně. Dnes je turistů již méně, nicméně každoročně zde zůstane podle záznamů z ubytovacích zařízení více než 100 000 lidí déle než jeden den. Podle údajů z roku 2009 má město stálý počet 607 obyvatel.
Horská dráha Semmering (německy Semmeringbahn) je 41,7 kilometrů dlouhá rakouská železniční trať, která vede z Gloggnitz přes Semmering do města Mürzzuschlag. Semmeringbahn byla první evropskou horskou železnicí s normálním rozchodem. Je považována za první skutečnou horskou železnici na světě. V současnosti je plně funkční součástí rakouské Jižní dráhy a je také jednou z nejvíce vytížených horských tratí v zemi.
Historie
Projektováním trati přes průsmyk Semmering byl v roce 1841 pověřen Carl von Ghega. O rok později odjel do Velké Británie a USA. Na základě získaných zkušeností navrhl tři různé varianty, které předložil tehdejšímu generálnímu řediteli státních drah, kterým byl Hermenegild von Francesconi.
Na základě plánů a pod dohledem Carla von Ghegy se na stavbě Semmeringbahn podílelo mezi lety 1848 a 1854 téměř 20 000 dělníků, z toho třetina žen. Tunely byly raženy pouze ručně, s výjimkou černého prachu[1] nebylo použito žádných výbušnin.
Při stavbě při nejrůznějších nehodách zahynulo 89 lidí, další stovky zemřely na následky různých nemocí, například cholery.
23. října 1853 projela úsekem Mürzzuschlag–Payerbach první lokomotiva. Slavnostního otevření trati 16. května 1854 se osobně zúčastnil i císař František Josef I. s chotí Alžbětou. První nákladní vlak projel po trati 18. května 1854 a první vlak s cestujícími 17. července.
Trať
Na trati je 14 tunelů, 16 viaduktů (i dvoupatrové), vlaky přejíždí i 118 menších kamenných a 11 železných mostů. Celková délka údolí a propastí přes které vlaky projíždí po viaduktech a mostech je 1,6 km. Nejdelším viaduktem je s délkou 228 metrů Schwarza-Viadukt, nejvyšší je Kalte-Rinne Viadukt vysoký 46 metrů. Celková délka tunelů je 4,5 km, nejdelší z nich jsou vrcholový starý Semmeringtunnel s délkou 1 431 metrů a nový Semmeringtunnel 1 512 m, nejkratší je pouze čtrnáctimetrový Krauseltunnel (13,55 m). Nejvyšší stoupání trati je 28 promile, přičemž 60 procent délky trati má stoupání či klesání od 20 do 25 ‰. Trať probíhá celkem 22,4 kilometrů přímými úseky, 20,4 kilometru v obloucích, kde téměř 16 procent trati má nejmenší poloměr 190 m. Nejvyšší bod trati se nachází v nadmořské výšce 897 metrů. Staniční a provozní budovy byly často stavěny přímo z materiálu vytěženého při ražbě tunelů. V roce 1959 byla celá trať kompletně elektrifikována.
Semmerinský úpatní tunel
Podrobnější informace naleznete v článku Semmerinský úpatní tunel.
Od roku 2012 se pod masivem a pod tratí buduje 27 km dlouhý Semmerinský úpatní tunel. Bude spojovat Gloggnitz v Dolním Rakousku a Mürzzuschlag ve Štýrsku, po otevření v roce 2024 by měl převzít rychlou osobní a veškerou nákladní dopravu.

Nastavení